Celková zátěž zhoubnými novotvary v ČR
V mezinárodním srovnání stojí Česká republika v incidenci zhoubných nádorů (ZN) v Evropě na 16.–17. místě, u řady onkologických diagnóz dokonce obsazujeme přední místa evropských statistik (např. 2. místo u ZN ledviny, 3. místo u ZN slinivky břišní, 3.–5. místo u ZN žlučníku a žlučových cest a 8. místo u ZN prostaty).
Incidence (tedy počet nově zjištěných onemocnění) zhoubných novotvarů (C00–C97) setrvale roste, v posledních letech však pozorujeme zpomalení růstu v České republice. V roce 2018 bylo v ČR nově diagnostikováno 87 361 onemocnění, což je 822,1 na 100 000 osob. Incidence těchto onemocnění je dlouhodobě mírně vyšší v populaci mužů než v populaci žen, poměr zastoupení mužů a žen v roce 2018 byl 1,2 : 1. Mortalita na zhoubné novotvary (C00–C97) (tedy počet zemřelých na diagnózy C00–C97) stagnuje. V roce 2018 v ČR zemřelo na zhoubné novotvary 27 699 osob, což je 260,7 na 100 000 osob. ZN jsou dlouhodobě druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR po kardiovaskulárních chorobách.
Prevalence (tedy počet žijících osob s onemocněním nebo jeho historií k 31. 12. daného roku) zhoubných novotvarů (C00–C97) setrvale roste. K 31. 12. 2018 žilo v ČR 594 637 osob s tímto onemocněním, což je 5 596 na 100 000 osob. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících osob s těmito onemocněními o 2,8 %. Prevalence zhoubných novotvarů je v dlouhodobém trendu na rozdíl od incidence mírně vyšší v populaci žen než v populaci mužů, poměr zastoupení mužů a žen v roce 2018 byl 0,8 : 1.
Mezi nejčastější malignity patřily ZN tlustého střeva a konečníku, ZN prostaty, ZN prsu u žen a ZN průdušnice, průdušky a plíce, které dohromady tvořily téměř polovinu (49,0 %) všech zhoubných nádorů diagnostikovaných v ČR v roce 2018 bez dg. C44 –nemelanomových kožních ZN.
Každým rokem je nově diagnostikováno přibližně 7 700 onemocnění ZN tlustého střeva a konečníku, 7 500 onemocnění ZN prostaty, 7 200 onemocnění ZN prsu u žen a 6 600 onemocnění ZN průdušnice, průdušky a plíce.
Nejčastějším zhoubným novotvarem v roce 2018 u mužů byl ZN prostaty, který tvořil 25,0 % všech nových onemocnění ZN u mužů. Incidence ZN prostaty v dlouhodobém trendu výrazně narůstá. V roce 2018 bylo v ČR nově diagnostikováno celkem 7 938 onemocnění, tedy 151,8 na 100 000 mužů. Trend mortality ZN prostaty je i přes výrazně rostoucí incidenci v dlouhodobém časovém trendu stabilní. V populaci mužů se jednalo o 3. nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (9,0 % všech úmrtí na ZN u mužů). V souvislosti se ZN prostaty v roce 2018 zemřelo 1 372 mužů, tj. 26,2 úmrtí na 100 000 mužů. Prevalence ZN prostaty setrvale výrazně narůstá. K 31. 12. 2018 žilo v ČR 65 662 mužů s tímto onemocněním, tj. 1 255,4 na 100 000 mužů. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících mužů s touto diagnózou o 6,2 %. Z pohledu pokročilosti onemocnění bylo v období 2014–2018 70 % nově diagnostikovaných ZN prostaty zachyceno v časném stadiu (klinické stadium I a II), tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění.
Nejčastěji diagnostikovaným novotvarem u žen byl ZN prsu, který představoval 26,5 % všech nových onemocnění ZN u žen. Incidence ZN prsu u žen v dlouhodobém trendu narůstá, v posledních letech pozorujeme zpomalení růstu a náznak stabilizace. V roce 2018 bylo v ČR nově diagnostikováno celkem 7 182 onemocnění, tedy 133,1 na 100 000 žen. Trend mortality ZN prsu u žen v posledních letech vykazuje mírný pokles. V ženské populaci se jednalo o 2. nejčastější příčinu úmrtí v rámci onkologických diagnóz (13,0 % všech úmrtí na ZN u žen). V souvislosti se ZN prsu v roce 2018 zemřelo 1 621 žen, tj. 30,0 úmrtí na 100 000 žen. Prevalence ZN prsu u žen setrvale výrazně narůstá. K 31. 12. 2018 žilo v ČR 88 059 žen s tímto onemocněním, tj. 1 631,9 na 100 000 žen. Ve srovnání s předchozím rokem tak vzrostl počet žijících žen s touto diagnózou o 3,2 %. Z pohledu pokročilosti onemocnění byly v období 2014–2018 více než tři čtvrtiny (78 %) nově diagnostikovaných pacientek se ZN prsu zachyceny v časném stadiu (klinické stadium I a II), tedy s příznivou prognózou tohoto onemocnění.
Na druhém místě v nově diagnostikovaných onemocněních ZN byl v roce 2018 u mužů i u žen ZN tlustého střeva a konečníku, který celkově tvořil 12,4 % všech nových onemocnění. Na třetí příčce byl u obou pohlaví ZN průdušnice, průdušky a plíce představující 11,0 % všech nových onemocnění v roce 2018.
U mužů byl zaznamenán nejvyšší nárůst věkově standardizované incidence (incidence zohledňující změny věkové struktury populace v čase) v recentním období 2009–2018 pro zhoubný melanom kůže a ZN varlete, zatímco u žen došlo k nejvýraznějšímu nárůstu incidence pro ZN hlavy a krku a ZN jícnu.
Nejvýraznější rozdíl v trendu mezi muži a ženami pozorujeme pro ZN průdušnice, průdušky a plíce a ZN hrtanu, zatímco u mužů dochází v posledních letech u obou diagnóz k výraznému poklesu, u žen je naopak patrný výrazný nárůst.
V posledních letech výrazně narůstá počet ZN diagnostikovaných jako další primární novotvary u pacienta. V roce 2018 bylo v ČR nově diagnostikováno celkem 27 394 onemocnění ZN jako další primární novotvar, tj. 257,8 na 100 000 osob, což bylo o 3,4 % více ve srovnání s předchozím rokem.
V České republice jsou dlouhodobě zavedené, a ze zdravotního pojištění plně hrazené, organizované screeningové programy nádorových onemocnění – screening ZN prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku. Díky zavedeným screeningovým programům onkologických onemocnění sledujeme setrvale jejich pozitivní dopad na vývoj epidemiologických trendů incidence (především u ZN tlustého střeva a konečníku a ZN děložního hrdla) a mortality těchto ZN. Pokrytí cílové populace screeningem ZN prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku dosahovalo ve standardním screeningovém intervalu (doporučený interval, po kterém by měl účastník programu opakovaně navštívit lékaře a nechat se vyšetřit) v posledních letech přibližně 59 %, 56 % a 30 %. V návaznosti na epidemií nového koronaviru, v jejímž důsledku může být omezen přístup k neakutním zdravotním službám, je naprosto nezbytné podnikat kroky k udržení a ideálně zvýšení pokrytí cílové populace screeningovými programy, jejichž výpadek by v dlouhodobém horizontu mohl vést ke zhoršení zdravotního stavu populace.
Poznámka: Poslední dostupná data Národního onkologického registru (NOR) byla připravena z dat ve stavu ke konci září 2020 a obsahují jako poslední úplný statistický rok 2018, v epidemiologických analýzách jsou tedy nyní k dispozici údaje za období 1977–2018, viz www.svod.cz. Dvouleté zpoždění v dostupnosti dat je dáno nezbytnou dobou potřebnou pro sběr, kompletaci a validaci dat.
Převzato z veřejného portálu ÚZIS.ČR.
